opravdu bych měl psát kdykoliv kdy na to příjde myšlenka protože to nejlepší se mi právě nedovede kvůli mojí mysli neustále měnící její rozpoložení.
včera jsem se houpal v hamace v našem novém útočišti které jsme našli u Brita jménem David, starý mafoš který spoustu ztratil a zlomil na světem i sebou hůl i po svém neuvěřitelném životě podle kterého by se dala natočit celá netflixová série.
i tak pohled do jeho zkroušených očí a jeho srdce plné bolesti mi prozradilo že i cesta které vede ke všem těm věcem po kterých lidé touží a o kterých si lidé myslí že je udělají šťastnými vlastně k ultimátnímu štěstí nevede, vlastně je to jen cesta dál od sebe a od ostatních lidí, něco se ve vás změní když zjistíte že většina lidí jedná jen podle dojmu moci který na vás ulpěl.
nicméně já při svém houpání v hamace cítil radost, právě jsem utratil své poslední peníze abych pomohl svému příteli Kási, protože mu důvěřuji neskonale a i kdyby jsem se ve svém dojmu mílil tak takový člověk si šanci zaslouží, a musel jsem ji poskytnout já protože nikdo jiný své jmění poskytnout nechtěl i když pravděpodobně měli mnohem více než já.
otázku peněz jsem v sobě louskal už dlouho a vlastně můj postoj k nim, protože ano mám je rád a potřebuji je jako každý, ale potom co jsem viděl spoustu jiných lidí už dokáži říci rozdíl.
Lidé které jmění nabidou bohatství se pomalu na něm stanou závislí a obsesivní, nechtějící se ho vstát a jen ho rozrůstat kdy sami nevědí kdy mají dost.
já vím přesně kdy budu mít dost, budu mít dost až si budu moct užít život bez starostí a pomoct lidem kterým věřím když budu chtít aby to mě samotnému neublížilo, ale to není málo peněz.
chci být doopravdy změnou tohoto světa, a prokázat pokoru a milosrdenství tam kde mi to moje vůle dovolí.
tak tedy ležím, směji se, v hlavě mi běží jeden z mích snů co jsem z placu vytvořil a uvědomil jsem si že až se za pár týdnů vrátím domů, budu šílencem mezi všemi mími bližními. a pokud se nechci zase vrátit na začátek budu potřebovat pevnou vůli být svůj a ´´za svou pravdou stát´´.
Jsem Dokonale šťastný, ne venku ale ve svém vnitřním světě, pár měsíců zpět jsem měl vše na co spousta lidí i staršího věku čekají mnohem více let než já žiji, byt, auto pár statisíc na účtě. Ale moje nitro bylo plné ostrých střepů a tak pokaždé když došlo k otřesu mě tyto střepy řezali zevnitř a zvyklí ze světa můžů se snažil tvářit že se nic neděje. Nyní jsem ztratil vše, vrátím se k matce s dluhem a ničím víc než sny a to co si nesu sebou. A tak se mi to líbí, protože jedině tohle je cesta na kterou bych mohl býti pyšný.
také mám pocit že jsem po dlouhých letech odhaliĺ odpověď na velmi důležitou otázku, vždy jsem se ptal sám sebe, proč je vše co ostatní zvládají levou zadní pro mě tak obtížné. – mám problém se soustředit, prokrastinace, disociace a neustálé snění. vlastně většinu času kde se cítím opravdu šťastný a volný je moje hlava.
Jde o nastavení na které jsem neměl tak velkou moc změnit. I když věřím že na lidské osobnosti je spousta aspektů které lze ovlivnit a úplně změnit, tak také věřím že člověk se určitými predispozicemi narodí. Jako první mě na tuto myšlenu přivedl Miron kterého jsem potkal v thajsku, ve spoustě věcech připomínal mě, hledal, ztrácel a nacházel. Podělil se se mnou a jeho znalosti a jeho zájem a tzv. Human desing.
jedná se právě o systém který přepovídá ´´základní nastavení lidí´´ avšak nepochybně tento systém byl sestaven inteligentními lidmi, jejich základ pochází z ezoterických věd jako je numerologie a astrologie. Odtud jsem tedy dostal předpověď a vysvětlení o mém zvláštním chování a že celkově potřebuju jiný přístup k životu než ostatní, avšak už teď asi víte že taková odpověď založená na systému kterému né uplně důvěřujete plodí více otázek než odpovědí.
před pár dny jsem se však náhodou vrátil k testu osobnosti který jsem už prošel několik let zpět zvaný MBTI rozdělující osobnosti do 16 kategorii osobností založené na testu podmíněném na vašich vzorcích chování a myšlení. Poté co jsem sám sebe několikrát označil za špatnou osobnost. kdy jsem sám sebe dokázal předsvědčit o vlastnostech které jsem vlastně ani neměl jenom protože jsem sám chtěl vidět jako jinou osobnost jsou odhlalil pravdu, tudíž že podle MBTI jsem osobnost zvaná INFP, která je mnohdy označovaná jako osobnost nejslabší.
takoví lidé propadají depresi a prokrastinaci velmi lehce, je to typ vizionářského introverta posedlého denním sněním. Je nejslabší protože jako jediná osobnost nedisponuje vlastnostmi na kterých je celý tento lidský sociální systém postaven. tudíž extrovertní vyjadřování a pragmatické myšlení.
Dlouhé hodiny a dny jsem se sám sebe ptal, ´´ pokud jsme všichni stejní, proč se já necítím jako ostatní? ´´ nebo spíše proč se oni necítí jako já.
bylo to zdrcující okamžik, probublala mnou sebe nenávist v ten moment rozuzlení, ´´ život není fér ani náhodou´´ říkal jsem si. Jak mám obstát proti ostatním ?
v ten moment mnou pumpovala životní síla, a ptal jsem se sám sebe zda opravdu všechnu svoji moc přenechám tomuto vyjádření. Vztek mi dával sílu celou tuto informaci za hodit a vytvořit a si vlastní cestu. Po pár dnech se mi hlava rozjasnila, otázka INFP mi stále zněla hlavou ať jsem dostal kamkoli.
Ležel jsem tedy v hamace, usmívající se nad chaosem života, lidí, a společnosti. Tolik rolí kolik lidé hrajou, slov které příjdou nazmar, faleš a sebeklam který se lidé snaží zakrýt, a poprvé v mém životě jsem si byl jist, ve světě šílenců, vybudovaném na těchto hodnotách nejsem já tím šílencem, já nejsem ten problém, popravdě žádný nemám.
za pár dnů jedu domů, avšak nebudu považován za přínosce pravdy, nýbrž za šílence, protože jak chcete šílence nechat posoudit kdo je normální. což je úsměšné protože normální je něco co je průměrné. Tudiž vezmeme li pruměr lidí a vybereme průměrného člověka ve světě který trpí nemocemi, sebeklamem a nevědomostí, pak můžete zodpověďět otázku co to znamená ´´normální člověk´´
